O mně
"Každé dítě má potenciál se rozvíjet, pokud dostane správnou podporu a bezpečný prostor."
Jmenuji se Bc. Tereza Vrbatová a projekt TĚLODAREM je vyústěním mé profesní i osobní životní cesty.
Má profesní cesta začala studiem na Fakultě zdravotně sociální Jihočeské univerzity v oboru Rehabilitační-psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory. Už během studia jsem cítila, že chci pracovat s dětmi a podporovat jejich vývoj. Zásadní zkušeností pro mě byla stáž v Zambii v roce 2010, kde jsem pracovala s dětmi v chudinské čtvrti i v uprchlickém táboře. Právě tam jsem si uvědomila, jak důležitá je podpora dítěte v raném věku.
O dva roky později jsem začala pracovat jako poradkyně rané péče, které jsem se věnovala 14 let. Po celou dobu jsem hledala hlubší souvislosti obtíží, se kterými se děti ve svém vývoji potýkají, a funkční cesty, jak jim pomoci co nejlépe rozvinout jejich potenciál.
Provázela jsem děti od narození až po nástup do školy a dlouhodobě podporovala jejich rodiny. Setkávala jsem se například s dětmi předčasně narozenými, s opožděným nebo nerovnoměrným psychomotorickým vývojem, vývojovou dysfázií, autismem, obtížemi v oblasti pozornosti a aktivity (ADHD, ADD, AuDHD) i s vrozenými vývojovými, genetickými nebo metabolickými poruchami.
Postupně jsem začala vnímat, že mnoho těchto dětí má společné určité odchylky v raném psychomotorickém vývoji – zejména v období od narození do samostatné chůze, kdy je vývoj člověka nejdynamičtější. Zároveň jsem pozorovala, že řadu obtíží lze pozitivně ovlivnit skrze práci s tělem, podporu integrace smyslového vnímání, inhibici primárních reflexů a rozvoj svalové koordinace.
Proto jsem se stala Instruktorkou psychomotorického vývoje a lektorkou Neuro-vývojové stimulace (NVS). Díky tomu dnes podporuji optimální vývoj dětí už od narození a zároveň pracuji i se školními dětmi, dospívajícími a dospělými. Přetrvávající primární reflexy totiž nejsou tématem omezeným pouze na dětský věk.
Mnohaleté zkušenosti v rané péči se pro mě staly také cennou průpravou v práci s rodiči – v citlivém předávání informací, hledání porozumění a společné cesty podpory dítěte.

